Jak poznáte čerstvá vejce? Jak je skladovat a jak dlouho vydrží? Vše o vejcích přehledně a podrobně. 

Českou kuchyni bez vajec si většina z nás nedokáže představit. Víte, že podle Českého statistického úřadu jich každý Čech snědl v loňském roce 258 kusů?  Záleží vám na tom, jaká vejce kupujete a jíte? Vyznáte se v označení na obalu? Tušíte, jak dlouho vydrží čerstvá? A jste si jisti, že je skladujete správně? Tohle všechno jsme pro vás zjistili.

Jedním z nejrozšířenějších mýtů ohledně kvality vajec je ten, že kvalitní kus se pozná podle barvy žloutku. Není to tak úplně pravda, jelikož i tu už umějí chovatelé uměle „vylepšit“ (mj. se slepice krmí kukuřičným šrotem, odtud krásně žlutá barva). Do krmiva se také mohou přidávat barviva, díky kterým je potom vaječný žloutek sytě žlutý.

Kvalita vajec je zásadně závislá na způsobu života slepice – jak na pohybu, tak krmivu. Drobní producenti jsou v 99 procentech současně i majitelé chovů a více než tlak na maximalizaci zisku je pro ně důležitá kvalita produkce. Proto například používají vlastní krmné směsi namísto průmyslově vyráběných granulátů. To vše následně ovlivňuje výživové hodnoty a chuť vajec.

Trvanlivost je omezena

Jako u většiny potravin i kvalitu vajec ovlivňuje čas. Lidé ale často nevědí, jakou trvanlivost vejce mají a jak si jejich čerstvost ověřit. „Reálná trvanlivost vejce je zhruba tři týdny. Osobně bych ale doporučil nekonzumovat vejce starší 14 dní. Jedním ze způsobů, jak zajistit čerstvost potravin, je nenakupovat do zásoby, ale průběžně v menším objemu několikrát týdně. Zárukou čerstvosti je i nákup od lokálních dodavatelů,“

Jak ověřit čerstvost?

Můžete jako laik poznat, zda máte v ruce skutečně čerstvé vejce? Doma to zjistíte pomocí jednoduchých triků. Platí, že čím je vejce starší, tím tekutější je žloutek. Pokud vám tedy nejde snadno žloutek oddělit od bílku, není již vejce čerstvé. Čím je vejce starší, tím víc je v něm vzduchu.

Pokud ho vhodíte do hrnce s vodou a klesne ke dnu, je čerstvé, pokud plave, nejezte ho. Další možností je také prosvítit vejce lampou – bílek by měl mít bělavou barvu, žloutek by měl být ohraničený, kulatý a umístěn přesně ve středu, vzduchová bublina by měla být co nejmenší.

Pravidla skladování

Kde a za jakých podmínek vejce uchovávat? Vždy při teplotě pět až osm stupňů, postavena špičkou dolů. Nesvědčí jim výrazné změny teploty (často otevíraná dvířka lednice tedy nemusí být tím nejlepším místem), tvoří se na nich pak rychle plísně. Z chladničky je vyndejte vždy zhruba hodinu předtím, než je budete potřebovat. Nikdy je před uskladněním neumývejte vodou, narušíte tím mikroflóru na skořápce, což může přispívat k rychlejší kazivosti.

Dostatečně uvařené (tzv. natvrdo) vejce, pokud je skladováno při teplotě pět až deset stupňů, by mělo být bez problémů použitelné až deset dní, vždy ale mějte na paměti, že tepelně upravená vejce se stávají v první řadě potravinou určenou k rychlé přímé spotřebě. Jejich skořápka byla narušena, a stává se tak prostupnější pro nežádoucí bakterie, plísně a jiné mikroorganismy, které mohou výrazně zkrátit dobu trvanlivosti, proto s nimi opatrně.

Salmonely se bát nemusíte

Riziko nákazy salmonelózou z vajec (ať už domácích nebo průmyslově produkovaných) je zcela minimální, pokud ale chcete mít jistotu, dodržujte následující pravidla. Vždy dbejte na dostatečnou tepelnou úpravu – k zahubení původců obávané salmonelózy stačí několik minut vařit při sedmdesáti stupních, syrová vejce skladujte odděleně od ostatních potravin, dodržujte pečlivou hygienu při práci se syrovými vejci, umývejte si ruce i použité kuchyňské náčiní, porušená, nakřáplá nebo vodou umytá vejce bez milosti vyhoďte.

Jaká vejce kupovat?

V loňském roce se v Česku vyprodukovalo přes dvě miliardy vajec, ze zahraničí jich k nám bylo importováno dalších 665 milionů, přičemž průměrná spotřebitelská cena byla 3,63 koruny za kus. Poslední průzkumy společnosti KPMG ukazují, že Češi se začínají víc zajímat o složení jednotlivých potravin. Často ale v etiketách neumějí číst a položky, kterým nerozumí, jednoduše přejdou. A to je mimo jiné i případ čerstvých vajec.

„Kde bylo vejce sneseno, zjistí zákazník snadno podle označení na skořápce – způsob chovu určuje první číslice vyražená na vejci. Klecový chov je označen číslem tři a v celkové produkci vajec tvoří 87,58 %, dvojka značí halový chov, ze kterého pochází 11,95 % vajec, volný chov je značen číslem jedna a pochází z něj 0,17 % prodávaných vajec, nejmenší podíl – 0,3 % – představuje ekologický chov označený nulou,“ vysvětluje Gabriela Dlouhá, předsedkyně představenstva Českomoravské drůbežářské unie.

Další čísla a znaky vyražené přímo na vejcích jsou kód státu a poslední číslo je poslední čtyřčíslí registračního čísla hospodářství. Kód producenta musí být na obalu nebo uvnitř obalu vysvětlen. Na obalu nesmí podle evropské legislativy chybět také číslo balírny (třídírny), hmotnostní skupina (známé značení S, M, L a XL) a také údaje o podmínkách skladování.

Nejasnosti kolem země původu

Vedle toho, za jakých podmínek bylo vejce sneseno, zajímá zákazníky i původ vajec. Nejvíce se jich do Česka dováží z Polska. Poznat, ze které země ale vejce pochází, je pro zákazníky často obtížné.

„Současná legislativa umožňuje, že vejce prodávaná v obalech s uvedenou zemí původu Česká republika, vůbec nemusí pocházet z Česka. Za zemi původu se totiž podle zákona považuje ta země, kde došlo k jejich poslední podstatné úpravě, a za tu se považuje i balení. Orientaci, odkud vejce skutečně pochází, usnadňuje kód vytištěný přímo na skořápce, ten ale spousta lidí nedokáže rozluštit. Zemi původu označují písmena za první číslicí. Tuzemská vejce nabízejí opět spíše menší prodejci, v supermarketech tvoří převážnou část nabídky vajec ta z dovozu,“ upozorňuje Martin Prokop.